Zajímavé články nejenom o dětech.
Skutečnost, že snacha „přebírá“ tchýni milovaného syna a je pro něj novou ženou číslo jedna, nebývá jediným jablkem sváru mezi manželkou syna a její tchýní. Po čase přijdou děti a s tím i odlišný pohled na výchovu. Všechno by bylo fajn, kdyby děti byly jenom pod dohledem rodičů.
Pravděpodobně jste se u svých dětí již setkali s tím, jak se hádají například při hře o věci. „To je moje, neber mi to!“ „Ale já tu byl první!“ Děti se pak málem poperou a vy je musíte okřiknout, jenže pak se rozzlobí i na vás. Jak se v takové situaci zachovat?
Není důležité, jestli je vaše dítě nepokrevně příbuzné a adoptované jen náhradním otcem anebo zda je adoptované oběma rodiči. V obou případech se taková skutečnost nesděluje zrovna snadno. To bohužel vede jen k dalšímu a dalšímu odkládání chvíle, kdy se to dítě dozví.
Byly časy, kdy maminka byla ta hodná, která utěšovala, a tatínek byl ten přísný, který trestal i fyzicky. V mnoha domácnostech se role zcela otočily – Matka je ta přísná, a otec hodný. Jejich role je protichůdná a dítě rychle pochopí, že má šanci si vyvzdorovat cokoli. Jak tomu předcházet?
Diskutovat potřebuje umět každý. Ať už ve škole, s kamarády anebo v dospělosti. Čím dříve se naučí kultivovaně a správně jednat, tím snadněji bude komunikovat po celý zbytek života. Naučte své dítě argumentovat, projevovat jeho názor ale zároveň naslouchat druhým.
Smrt není nikdy snadné téma. To je také důvod, proč rodiče rozhovory na toto téma se svými dětmi odkládají až do doby, kdy jsou naprosto nevyhnutelné. Je to však opravdu správná cesta? Opravdu je fér odhalit celou pravdu o smrti dítěti ve chvíli, kdy s ní přišlo bezprostředně do styku?
Téměř každý člověk se během svého života přestěhuje. A ať už je to kvůli studiu, partnerovi nebo za prací, vždy to s sebou nese nepříjemnosti. Pro dítě je situace o to náročnější, že je na své bydliště mnohem více fixováno. Prožilo zde nesrovnatelně větší část života, má zde všechny kamarády a těžko si dokáže představit život někde jinde. Své rodiče má právě proto, aby mu v podobných chvílích pomohli. Naslouchali mu, vysvětlovali a pokoušeli se to co nejvíc usnadnit.
Jak jste jako malí vycházeli se svým sourozencem? Prali jste se, hádali se? Rivalita sourozenců patří k dětství stejně tak, jako pohádky nebo plané neštovice.
To však neznamená, že nemůže vaše dítě mít svého sourozence rádo. Nebo s ním alespoň vycházet dobře.
Stačí, pokud svou dceru nebo syna na nový přírůstek do rodiny připravíte.
Rozvod je nepříjemný pro každého. Přicházíme o člověka, kterého jsme milovali, se kterým jsme strávili část života. Pro dítě je však rozvod snad ještě bolestnější. Od narození mělo jedinou jistotu, mámu a tátu, a teď o ni má přijít. Rodiče vědí, o jak traumatizující událost se jedná, a proto se mnohdy snaží celou situaci dítěti usnadnit tím, že nedají dítěti úplné, nebo pravdivé informace. Dítě je pak zmatené, může se cítit podvedeně a nebo se může upnout k falešným nadějím.
Jméno si nevybírá člověk sám, vybírají mu ho rodiče. Mají tak v rukou neobyčejnou moc. Jméno je na doživotí, může být zdrojem úspěchu nebo naopak problémů a právě ke jménu si člověk tvoří citovou vazbu. Věnujte proto výběru jména vašeho dítěte náležitou pozornost.