Byly časy, kdy maminka byla ta hodná, která dítě utěšovala, a tatínek byl ten přísný, který trestal často i fyzicky. Vybavuje se mi například klasický obrázek z televizního seriálu Bylo nás pět, podle stejnojmenné knihy Karla Poláčka, kde přísný otec neposlušného syna doslova řeže řemenem, aby mu pak plačící maminka rány ošetřovala.
Oba se tak snažili svou ratolest vychovávat podle svého nejlepšího uvážení, toto schéma však bylo jasně dané. Doba se ale mění a pokrok nejde zastavit. Nejenže fyzické tresty vyšly z módy, ale hlavně postavení muže a ženy se mění v celé společnosti, tudíž i doma. V mnoha domácnostech se role zcela otočily – Matka je ta přísná, která vychovává, a otec ten hodný, který rozmazluje. Jejich role je protichůdná a dítě velmi rychle pochopí, že má šanci si vyvzdorovat prakticky cokoli. Jak tomu předcházet?
Základní poučkou, která radí, jak se těmto situacím vyhnout, je stanovit si s partnerem jasná pravidla, podle kterých vaše dítě budete vychovávat. Nejhorší totiž je když sami nemáte jasno v tom, co je vlastně správně, a dítě vidí, že se neshodnete. V tu chvíli pochopí, že když mu maminka něco zakáže, stačí ve vhodný okamžik zajít za tatínkem, který s tím nebude mít problém.
Pokud si například nepřejete, aby vaše ratolest sledovala televizi více, než hodinu denně, nalezněte s partnerem řešení, jak efektivně pobyt vašeho potomka u televize regulovat. To, že máte na některé věci ve výchově různý názor, je celkem přirozené. Vždy se ale domluvte na jasném kompromisu. V žádném případě by se nemělo stávat, že matka televizi synovi vypne a otec ji vzápětí zapne.
Kooperace především
Je evidentní, že oba rodiče musí prokázat obrovskou sebekázeň a schopnost dohody. Matka, která zpravidla s dítětem tráví většinu času, má tendenci být tvrdší, zatímco otec, který si dítě užívá méně, často může mít sklon potomka rozmazlovat. Základem je tedy především perfektní souhra mezi rodiči a jasné stanovisko před dítětem.
Když vznikne problém v nesouhře, nikdy se nepřete před dítětem. Nejhorší jsou drobné ironické poznámky, které si myslíme, že dítě nechápe. Potomek, i když ještě přesně nechápe význam ironie, vycítí jakousi negativní energii, která tak snižuje autoritu druhého rodiče.
Pokud se totiž nedokážete se svým partnerem dohodnout, počítejte s tím, že vaše ratolest začne postupně využívat vaší nejistoty a přísnějšího rodiče bude vydírat argumenty typu: „Ale taťka by mi to dovolit“, a bude tak s oběma rodiči silně manipulovat. Děti dokážou být občas dost kruté a citové vydírání jim nedělá takový problém. Nejlepším řešením je tedy, ostatně jako vždy, jasný rozumná dohoda obou rodičů.