Jenže na scénu přichází babička. Svojí matku znáte dobře a víte, co od ní čekat. Jak ale naložit s nepoddajnou tchýní?
Mluví vám tchýně do výchovy a oblékání dětí?
Nelíbí se vám, že tchýně nechává vašeho synka nebo dceru koukat se na televizi do jedenácti hodin? Nesnášíte, když nosí k vám domů zásoby čokolády, aby si váš Pepík mohl pochutnat na sušenkách, kdy se mu zlíbí? Zdá se vám, že se vás snaží vyšachovat?
Možná to není tak horké, ale vy chování tchýně můžete zcela oprávněně vnímat jako zasahování do vlastní výchovy. Jak můžete klidně vychovávat své děti, když víte, že za vašimi zády u babičky porušují snad všechny zákazy? Má to své řešení. Nejdřív ale musíte pochopit, jak to s tou tchýní vlastně je.
Babička má jinou roli než matka
Nejprve je třeba si uvědomit, že babička zaujímá poměrně odlišnou roli v rodinné hierarchii na rozdíl od vás. Matka chce vychovávat, babička si chce vnoučata užít, co to jde. Pamatujte, že i vaše tchýně byla jednou (a stále je) matkou a asi nebyla zase tak špatná, když vám vychovala muže, kterého jste si vzala za muže. Teď, když má možnost mít u sebe děti svých dětí, jako by si připomínala, jaké to bylo v době, kdy její vlastní děti ještě byly malé.
S postupujícím věkem je člověk už poučený některými zkušenostmi a chybami, které kdysi udělal. Možná byla tchýně na vašeho manžela v mládí přísná, ale o to vstřícnější bude k vnoučatům. S odstupem let se člověk naučí oddělovat to důležité od toho méně podstatného a pochopí radosti obyčejného života. Neznamená to samozřejmě, abyste ignorovali příliš benevolentní přístup tchýně. Buďte pouze trpěliví a zbytečně se nehněvejte. Vyjednávat se dá i s chladnou hlavou.
Řešte situaci nenásilně
Babičkovská láska má své místo v životě dítěte a je pro jeho psychický vývoj taky důležitá. Děti vás nebudou mít rády méně, když budete prosazovat striktnější pravidla. Dohodněte se ale s babičkou, aby vám nekazila reputaci a kázeň.
- Máte právo jasně vymezit hranice babiččina působení. Pokud si nepřejete, aby dávala vašemu dítěti každý týden tabulku čokolády, prostě ji požádejte, zda by s tím nepřestala.
- Kdyby se ani po vašem výslovném zákazu situace nezměnila, znovu svou prosbu zopakujte. Klidně ji upozorněte a slušně ji poproste, aby respektovala vaše přání. Vždy než se uchýlíte ke kritice, nejdříve babičku pochvalte – nejde o „podkuřování“, ani nic podobného. Buďte jen milí a chápaví, vždyť vy víte, že babička chce pro svá vnoučata jen to nejlepší. Zmiňte to.
- Nikdy tchýni nevyhrožujte, že vnoučata už neuvidí. Ničemu to neprospívá, zhoršuje to vztahy a navíc – není to o vás, jde především o děti. Nepřipravujte je o léta strávená s babičkou ani ve svých myšlenkách. Mohlo by to být v budoucnu použito proti vám.
- Všechny vztahy stojí na komunikaci. Poproste i svého manžela, zda by se za lepší výchovu u své matky nepřimluvil. Na něj dá. Popřípadě si s tchýní můžete promluvit společně, což je nejlepší. Tchýně to nesmí považovat za útok vedený z vaší strany.
- Dohodněte se na kompromisu. Nějaké to babičkovské hýčkání přeci čas od času nevadí. Stačí si jen stanovit určitá omezení, přes které zkrátka nejede vlak. Tak například nechcete, aby tchýně děti zásobovala tolika sladkostmi. Nezakažte je úplně, dohodněte se na týdenním nebo měsíčním limitu – třebaže jedna čokoláda na týden stačí, velké dárky se musí zkonzultovat nejdřív s vámi apod.
Někdy je těžké vyjít s pravdou ven, občas to stojí nějakou tu hádku. Snažte se ale ze všech sil zachovat s babičkami jen ty nejlepší vztahy. Hlídací babičku a obecně prarodiče potřebujete nejen vy, ale hlavně vaše děti, kdo jiný se postará o vaše ratolesti s takovou láskou?