Jak sdělit dítěti, že je adoptované?

adopce

photo by CaptPiper on Flickr

Potomek by měl pravdu poznat co nejdříve to je možné.

Situaci dítě může pochopit už ve třech letech

V období kolem tří let si malé dítě začíná budovat svou identitu. Pomalu získává představu o tom, kdo je, kam patří, kdo jsou jeho rodiče, co dělají apod. Když se uchýlíte k mlčení a dítě nebude mít nejmenší pochybnost o tom, že žije v úplné rodině se svými biologickými rodiči, tak získá naprosto nereálný pohled na svůj život. Vytvoří si vlastně fiktivní představu o sobě a rodině, kterou mu stejně později vezmete vy anebo v horším případě někdo jiný. Pokud se pravdu dítě dozví zprostředkovaně, ať už z rodného listu nebo od sourozence, bude se cítit podvedené. A možná s vámi už nikdy nepromluví.

Nic podstatného netajit!

Abyste se vyhnuli vyhroceným rodinným situacím, bavte se s dítětem už odmala na rovinu. Normálně už v brzkém věku svému dítěti oznamte, že bylo adoptované. Snažte se to sdělit jednoduše a přirozeně s tím, že nezáleží na tom, zda se potomek narodil vám nebo jiným lidem, ale jde přeci o to, jak moc se máte rádi navzájem. Formou dětských pohádek, které vaše dítě baví nejvíc, můžete vysvětlit, že láska je mnohem důležitější než biologický původ. Dítě pak snadno přijme informaci za svou a nikdy se na vás za to nebude zlobit.

Reakce a doba oznámení jsou individuální

Pokud novinku o adopci oznámíte dítěti v pozdějším věku, asi se setkáte s agresivní reakcí. Zničíte potomkovi život, jemuž doposud věřil. Jestliže ale s oznámením nebudete otálet moc dlouho a dítě se dozví pravdu v raném předškolním věku, možná vás zahrne mnoha zvídavými otázkami na příštích několik měsíců, než informaci plně vstřebá. Někdy ale dítě prakticky nezareaguje a dál se o podrobnosti nezajímá.

Všechny reakce jsou přirozené. Každé dítě má jinou povahu. Pokud ale budete s dětmi vždy mluvit přímo a s notnou dávkou empatie, prakticky nikdy se nebudete muset bát, že vás nepochopí a zareaguje negativně. Občas pomůže situaci někdo blízký dítěti, někdo, kdo mu bude naslouchat a řekne dotyčnému, že i náhradní rodiče jsou fajn a mají ho moc rádi. Ve výjimečných případech, kdy pravdu dítě nechce přijmout, se raději obraťte na dětského psychologa.

Děti nejsou hloupé a již velmi brzy si uvědomují, co se kolem nich děje. Nepodceňujte jejich schopnosti a sdělte jim pravdu co nejdříve. Už ve školce budou svým vrstevníkům vyprávět o svých rodičích. Chcete, aby žily v iluzi nebo ve skutečném světě?