Je vaše dítě nadprůměrně talentované? Mohlo by se stát obětí šikany
Patnáctiletého Honzu spolužáci dlouho týrali. Posmívali se mu, když byl u tabule, vymýšleli mu hanlivé přezdívky a nakonec mu oběsili štěně. Zhroutil se a musel strávit několik měsíců v léčebně. Dodnes trpí depresemi a má fobii ze školy. Honza byl typickou obětí šikany. Chlapec při těle, který nosil brýle, miloval dějepis a nenáviděl tělocvik.
Šikana si vybírá. Vybírá si slabší, citlivější, odlišné. Takoví jsou nejsnazším terčem. Neumí se bránit, a tak se na ně snadno útočí. Je jednoduché se jim posmívat, protože jsou výrazní. Jsou tak pravým opakem agresora. Ten bývá fyzicky silný, bezohledný a autoritativní.
Výjimeční jsou první na ráně
Nejčastější obětí šikany jsou děti, které v něčem vynikají. Kluk, který ví v sedmé třídě vše o samurajích, dvakrát týdně má při dějepisu referát o výrobě mečů ve středověkém Japonsku a učitelka mu plní žákovskou pochvalami, si jenom těžko získá přízeň kolektivu. Pokud se potom sejde s agresorem, nemůže ani počítat s pomocí okolí. Věta „koledoval si o to“ je v souvislosti s šikanou až příliš častá.
Obětmi šikany se také stávají žáci, kteří jsou prostě a jednoduše slabí. Hlavně, pokud špatně snášejí konflikty a měření sil. Tím, že se vyhýbají poměřování schopností, vzbuzují pozornost agresorů snáze, než ti, kteří jsou sice lehce podprůměrní, ale nebojí se přímého střetu. Slabí s malou sebedůvěrou dokonce často sami vběhnou agresorovi do náručí, protože se snaží vetřít do přízně někomu silnějšímu.
Podpořte sebevědomí
Nebezpečí šikany hrozí i dětem, které nejsou ani tak slabé, jako si spíš jenom nevěří. Pokud se vaše dítě úmyslně podceňuje, silně prožívá své neúspěchy a zlehčuje své přednosti, dává tím potenciálnímu agresorovi možnost ještě více si terorizování užít. Naučte proto své dítě pozitivnímu sebehodnocení a zdravému sebevědomí. Nejen, že z něj uděláte méně snadný cíl, ale trocha asertivity se hodí po celý život.
V ohrožení je vaše dítě také, pokud se odlišuje fyzicky. Může jít o ekzém nebo nadváhu stejně jako o odlišný styl oblékání nebo účes. Bohužel takto „jiné“ děti mohou být i bojácné a špatně snášejí běžné škádlení a popichování, takže pro agresora je jejich týrání velice snadné a zábavné. Vysvětlete proto vašemu dítěti, že to, že vypadat jinak není nedostatkem, ale jeho přednosti. Naučte ho, aby milovalo své tělo takové, jaké je. A v žádném případě ho neponižujte sami. Pokud se vám dcera svěří, že na ní při tělocviku pokřikují „kapustňáku,“ buďte jí oporou a za žádnou cenu nevypouštějte z úst věty jako „ale maličko bys zhubnout mohla“.
Odhalit šikanu v počáteční fázi je bohužel mimořádně těžké. Začíná nenápadně, obvykle se tváří jako nevinné dětské popichování a škádlení. Šrámy, které na duši (a občas i na těle) zanechá, jsou ale hluboké a jen těžko se zacelují. Pokud tedy máte pocit, že by se vaše dítě mohlo stát obětí, zasáhněte raději včas. Pedagogicko-psychologické poradny jsou plné odborníků, kteří vám a vašemu dítěti pomohou.
Jak poznat, že je mé dítě šikanováno
- Nemá žádného kamarády, se kterým by trávilo čas, chodilo k němu na návštěvy.
- Nerado chodí do školy, vyhýbá se jí (oddaluje odchod do školy, přehání zdravotní obtíže, nebo je simuluje)
- Nápadně často ztrácí věci, chce peníze bez rozumného důvodu (tvrdí, že je ztrácí apod.), přichází ze školy hladové.
- Není schopné se soustředit, ztrácí zájem o věci, které mělo dříve rádo, trpí výkyvy nálad.
- Odmítá se svěřovat s tím, co ho trápí.